JéZeĎácká cesta (Cesta JZD)

Už jen střední a starší generace si pamatuje, co to byla za komunistické éry jednotná zemědělská družstva (JZD) či státní statky. Byly to dvě formy socialistického zemědělského hospodaření - kolektivní (družstevní) a státem spravované. Mnoho se už napsalo a nafilmovalo o často násilném sdružování soukromých zemědělců do jednotných zemědělských družstev v 50. letech minulého století. Sedláci vkládali, často nedobrovolně, svá po generace zvelebovaná hospodářství do společného majetku družstev, kde péči o ně převzali lidé bez potřebných kvalifikací, leč s dobrým kádrovým profilem.

JZD a statky leckdy nehospodárně plýtvaly prostředky. Kupříkladu mnohé cesty ke svým polím pokryly kvalitním asfaltem. Dnes nám tak po nich zůstaly ideální cyklistické stezky s krásnými výhledy do kraje a na hory. V Podkrkonoší vedou obvykle od silnice v jednom údolí k silnici v údolí sousedním. Jen se nelekněte - často začínají nebo končí přímo v areálu bývalého statku či JZD! Naše cesta nás provede po některých z nich. Nejprve tzv. Rumovkou, která spojuje horní Vrchlabí a Lánov. Zlí jazykové tvrdí, že se tak jmenuje podle nápoje, který pili řidiči, co se touto neoficiální silničkou vraceli z hospod domů.
Jiná vás přivede na místo, kde cestu kříží osm km dlouhá lanovka dopravující kámen z lomu v Černém Dole do vápenky v Kunčicích. Tam na vršcích uvidíte širokou asfaltovanou přistávací dráhu pro práškovací letadla - staré zemědělské letiště. Snad nejkrásnější vyhlídky na hory se však otevřou z cesty, která se vlní mezi Arnultovicemi a Prosečným. Dohlédnete odsud až na samotnou Sněžku.