Harrachova cesta

po hraběcím panství
[60km/1666m; MTB]

Harrachové jsou starý a významný šlechtický rod, spřízněný s mnoha dalšími významnými evropskými aristokratickými rody. Může se pochlubit řadou významných osobností - kardinálů, diplomatů a průmyslníků.
Harrachové se dostali do Podkrkonoší za třicetileté války r. 1632 koupí zámku v Horní Branné od císařského generalissima Albrechta z Valdštejna. V r. 1701 koupili i sousední statky jilemnické a jejich panství se postupně rozšířilo na celé západní Krkonoše. Přestože Harrachové získali rozsáhlé statky i jinde v Čechách, Uhrách a Rakousku, hlavní působiště rodu zůstávalo většinou právě tady. Byli povětšinou vzdělaní, podnikaví a dobří hospodáři a pro západní část Krkonoš, která se dostala pod jejich vládu, to znamenalo dlouhé období prosperity. V 18. století se příze a plátno z Jilemnicka vyvážely až do Harlemu, Amsterodamu či Benátek a Janova. V 19. století získalo sklářství v dnešním Harrachově světový věhlas.

Do paměti lidí se nejvíce zapsal Jan Nepomuk František hrabě Harrach (1828-1909). Tento spravedlivý a vlastenecký šlechtic byl také vzorným hospodářem. Obzvláště ceněno bylo jeho lesní hospodářství. Mimo jiné podporoval počátky turistiky v Krkonoších - vybudoval turistické cesty do hor, výletní restaurace či rozhlednu na hoře Žalý. Pro své lesníky přivezl jako první do Čech lyže, čímž odstartoval éru lyžařské turistiky. Prozíravě také vyhlásil r. 1904 první krkonošskou přírodní rezervaci.
R. 1879 uspořádal hrabě Harrach v Jilemnici mimořádnou událost - lesnický sjezd. Zhruba šesti stům účastníků předsedal sám kníže Schwarzenberg. Dlouhé řady kočárů odvážely hosty na obhlídku Harrachova hospodářství. Naše cesta vás vybízí vydat se po jejich stopách.

Nejprve se z Jilemnice vypravíme kolem Harrachem zbudované vyhlídkové restaurace na vrch Kozinec, odkud můžeme obhlédnout velkou část západních Krkonoš spravovaných hrabětem Harrachem. Ještě jednou si je z výšky prohlédneme, s kopců nad Roprachticemi. Pak už nás čeká sjezd do údolí Jizery, kde překřížíme malebnou železniční trať, která vznikla r. 1899 Harrachovou zásluhou. Od Jizery můžeme vystoupat k horám buď údolím Poniklé nebo tišším a romantičtějším údolím na Stromkovice. V obou nalezneme rázovité horské chalupy s roubenou obytnou částí a kamenným chlévem. V mnohých z nich bývaly tkalcovské stavy, zpracovával se len a tkalo se plátno. V jiných se zpracovávalo dřevo (pracovali tu truhláři, koláři, šindeláři, houslaři), nebo proutí (košíkáři, výroba košťat), či kůže (ševci) a sklo dodávané ze skláren jako polotovar. V Poniklé se tradice foukání a navlékání skleněných perel a výroba vánočních ozdob zachovala dodnes - je možné zajít na exkurzi do rodinné firmy Rautis. V Poniklé také můžete navštívit v původní roubené stodole soukromé muzeum krkonošských řemesel. Na konci 19.století éra skromné domácí výroby pomalu končila a nastupovala tovární velkovýroba. Dole u Jizery například najdeme mohutné tovární budovy tehdy zbudované přádelny.
Po prohlídce vesnic při Jizeře se naposledy vydáme do kopce - na Benecko. Tudy vedly první turistické cesty na vrchol Žalého, kde dal hrabě Harrach vybudovat jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších a výletní restauraci, která však za druhé světové války vzala za své. Před závěrečným sjezdem do Vrchlabí snad ještě najdete chalupu, kde vám, stejně jako hostům před sto lety, připraví některé typické krkonošské jídlo - kyselo, houbovec či sejkory.

gps data - (GPX, 47kB) google maps


Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Královéhradeckým krajem
[CNW:Counter]